SOLAŘÍK Karel st.

     Narodil se 3.9.1893 ve Strážnici. Absolvoval Odbornou keramickou školu v Bechyni obor malba. V roce 1912 přišel na pozvání Jaroňků do Rožnova malovat do jejich malírny porcelánu. V Rožnově pod Radhoštěm se seznámil se svou budoucí ženou Annou Jurečkovou. V roce 1918 si otevřel vlastní malírnu. Byl to původně domek pro podruhy o velikosti 4,5x4m s nevelkou kuchyní. Zde žil i maloval a prodával porcelán. V roce 1923 kvůli výpovědi z domku si díky půjčce zakoupili pozemek a takřka naproti jejich bývalému působišti si postavili nový dům, jehož část pronajal rožnovskému hodináři Bartoňovi. Koncem třicátých let svoji novou dílnu vybavil elektrickou pecí, což mu umožnilo experimentovat se složitými valéry barev. Na rozdíl od Aloise Jaroňka pracoval v dílně sám, nejvýše s jedním učněm. Mezi jeho učedníky patřili např. Bohuslav Pavlát, Theodor Halamíček a František Gajdušek a také jeho syn Karel, který s ním několik let v dílně pracoval. Vytvářel malbu na vázy, kávové a čajové soupravy, dózy, závěsné dekorativní talíře, popelníčky atd. Maloval také na dřevo a také do něj vypaloval, maloval i obrazy a vyráběl gobelíny. V rámci znárodnění po převratu v roce 1948 mu byla zabavena dílna. Tím mu bylo znemožněno dál pokračovat v malbě porcelánu, a proto alespoň vyráběl z umělé rohoviny drobné upomínkové předměty s valašskou tématikou. V roce 1955 měl mozkovou příhodu, na jejíž následky po pěti letech 2.5.1960 zemřel. Jeho synové Emil a Karel byli rovněž výtvarnými umělci.

     Z jeho tvorby se dochovalo asi tisíc ornamentálních návrhů pro malbu porcelánu. Jak tyto návrhy, malovaný porcelán, tak i další jeho výrobky jsou uloženy ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a jsou součástí expozice.

     V roce 2005 vyšla při příležitosti 80. výroční otevření Valašského muzea v přírodě  Rožnově pod Radhoštěm Denise Hrůzkové publikace  Rožnovský malovaný porcelán, Jaroňka, Solaříka a Matějky.

Z této knihy jsme čerpali údaje do tohoto článku.