Cyrilův dědeček se narodil 27.2.1915 v Krhové u Valašského Meziříčí, zemřel 29.3.2007 v Praze. Vyučil se malířem porcelánu v dílně svého otce Karla Solaříka. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, byl žákem prof. M. Švabinského.

Přesto, že po studiích žil v Praze, cestoval po Evropě a říkal, že je světoobčanem, uvnitř v srdci stále zůstával rožnovanem. Po celý svůj umělecký život hodně přemýšlel a experimentoval, zkoušel různé techniky a styly. Důležitý byl však pro něj obsah - vždy ve všem hledal pravdu a krásu. Nacházel krásu v krajině i v obyčejných věcech, snažil se vyjádřit podstatu věcí a skloubit je v harmonii. Jeho dílo má nesporně trvalou hodnotu a čeká na své objevení širokou veřejností.

Kresby Karla Solaříka jsou mistrovské a jsou základem celého jeho díla. V počátcích své tvorby maloval převážně olejem, později se věnoval kresbě pastelem a poté převážně grafice. Ovládl šablonování i sítotisk. Nejčastěji maloval krajiny, ale významná jsou i jeho zátiší, portréty a figurální malby. Dělal miniaturní portréty pro medailonky, ale také nástěnné malby a mozaiky. Věnoval se i kresbám s náboženským motivem. V mládí vytvářel kopie starých mistrů. Ke konci života vytahoval staré kresby a duchovně je dotvářel. Maloval hlavně na Valašsku, v Praze a také v Ústí nad Labem, kde žil jeho bratr Emil, sochař. V kresbách a grafice zdokumentoval severní Čechy, z Jugoslávie má velké množství barevných kreseb pastelem, ve Švýcarsku vytvořil řadu monumentálních kreseb uhlem. Kresby z Itálie zpracoval sítotiskem.

Své obrazy vystavoval na Valašsku, v Severních Čechách, v Praze i ve Švýcarsku. Byl ale skromný a nestál o popularitu, proto jeho dílo není moc známé.