Naše letošní rodinná dovolená probíhala u rakouského jezera Wolfgangsee a jeho okolí. V počtu 12 osob jsme si zamluvili dvě stanová místa v kempu Lindenstrand.

Cesta nám trvala jen necelých 5 hodin. Jako loni jsme dojeli na místo první, takže jsem svou slabou němčinou vyřizovala ubytování. Do tmy jsme stihli postavit stan a Lucka, která dorazila chvíli po nás uvařila večeři. Máme s ní totiž domluvené společné vaření večeří. Večer se se západem slunce výrazně ochladilo a přišly na řadu i péřovky.

23.8.2015 - První den jsme jeli jen tak na rozjezd do městečka Strobl na konci jezera Wolfgangsee vzdáleného jen 8 km od kempu.

002IMG_c3530lr005IMG_c3540lr

Zrovna tam probíhala nějaká slavnost myslivců. Když odešel dlouhý průvod, mohli jsme si na nábřeží trochu odpočinout a dát si svačinu. Někdo se i smočil v jezeře. Pak jsme se přesunuli do nedaleké restaurace, kde jsme si dali menší oběd. Cyril s Berinkou se odjeli trochu prospat do kempu a já s Anežkou pokračovala ještě kousek dál s ostatními. Na zpáteční cestě nám trochu sprchlo, to nám ale nezabránilo využít zbytek času do večera a trochu si zapádlovat a zaplavat v jezeře u kempu.

014IMG_z3126lr

Cyrilovi se podařilo najít Matějovy dioptrické brýle, které ráno utopil v jezeře. Lucčin ranní pokus byl totiž bezvýsledný.

24.8.2015 - Druhý den odjíždíme auty na parkoviště pod Brustwand, kde jsou cvičné lezecké skály a i několik ferrát. Pod stěnu to je jen čtvrthodinka, takže malé holky Berinka (3,5) a malá Anežka (2,5)  ťapou za malou odměnu samy. Na lavičce pod skálou je dokonce i papírový průvodce, takže i víme, co polezeme. Nejdřív ale se musíme rozdělit na dvě skupiny, první ve složení Cyril, Lucka, naše Anežka, Matěj a Kryštof půjdou cvičnou ferrátu a zbytek tj. Mafi s Luckou a jejich dětmi + já s Berinkou polezeme zajištěné cesty. Zjišťujeme, že 4+ je fakt lehká, děti to daly i v pohorkách a já prvně otestovala staré kopačky od Zuzky, když do lezeček kvůli palci nemůžu. Také jsem cestu v pohodě přelezla. Druhá 5- měla jedno těžší místo, ale také se to dalo v pohodě vymyslet a přelézt. Jonáš hezky zabavoval malou Anežku s Berinkou, když jsem zrovna jistila Mafiho nebo lezla.

019IMG_z3178lr031IMG_lIMG_3436lr

Zrovna když usnula malá Anežka, vrátil se Cyril se svojí partou z ferráty. Takže jsme přehodili vybavení, Lucka ode mne převzala usínající Berinku, takže jsem mohla (dokonce i s Anežkou, která se rozhodla dát si ferrátu ještě jednou, i když tam prý měla nějaký problém) s Mafim vyrazit na malý okruh. Obtížnost byla B-C a opravdu v jednom místě jsem musela zaštandovat a dostat Anežku přes jedno místo, kde to bylo dost silové a navíc nedostala na železný schůdek. Nakonec jsme to s pomocí Mafiho zdolaly, a pak už celkem v pohodě pokračovaly zbytek cesty. Sestup byl také ferrátou, ale jen A.

027P824c0032lr035P824c0047lr

Mezitím dole lezl Cyril, Lucka a Matěj zajištěné cesty. Anežka potom taky vylezla jednu cestu, i když to bylo samé: "to nejde" a "bojim". Dokonce k prvnímu borháku dolezla i malá Anežka a Berinka. Brzo jsme ale lezení zabalili a jeli nakupovat do Sparu. Cyril koupil krabici s 9 nanuky, tak jsme se příjemně ochladili a osladili. Večer se zatahlo, takže nebyla taková zima jako včera, otevřeli jsme lahvinku vína a chvíli poseděli v křesílkách před stanem.

25.8.2015 - V noci i ráno pršelo, tak jsme museli plánovaný objezd jezera Wolfgangsee odložit. Děti se nastěhovaly do kufru Lucčina auta a hrály tam deskovky. Vydrželo jim to dost dlouho.

0382015-08-25 09.38.23lr

Po obědě jsme se rozhodli vyrazit. Cestou jsem objevila místo, kde jsme se pravidelně zastavovali s Vrstevnicí na našich cestách po horách. V půl druhé jsme dojeli do St.Gildenu. Chvíli jsme na nábřeží pozorovali labutě a pak jsme pokračovali nejprve městem a potom přímo podél vody, kde jsme museli kvůli zákazů cyklistů kola vést. Kluci při malém odpočinku vylezli na strom přímo nad jezerem a našli tam kešku. Nejvýživnější úsek byl Falkestein. Nejprve 250 výškových metrů po šotolinové cestě prudké tak, že to nikdo z nás nevyjel a všichni tlačili. Berinka dokonce v sedačce na Cyrilově kole usnula.

039IMG_c3599lr0442015-08-25 14.38.28lr

Cesta byla lemována zastaveními křížové cesty. Když jsme se dostali na první placaté místo, začalo pršet. Zrovna tam byl ve skále poutní kostel sv.Wolfganga, tak se všichni dali do jeho prozkoumávání. Déšť ale nepřestával, tak jsme po snědení svačiny navlékli pláštěnky a pustili se do dalšího stoupání. Tady se naše cesty rozdělily, protože Jonáš někde nechal svoje cyklorukavice, tak se s ním Mafi vrátil, ale než se tato zpráva dostala k přednímu voji naší skupiny, uběhla skoro hodina. Sjezd byl ještě výživnější než tlačení kol do kopce. Nejprudší úseky jsme až na vyjímky - Lucku a Cyrila, kteří mají už zkušenosti s terénem, svedli. (Mafiho Lucka v jednom místě minule dokonce převrhla vozík za kolo.) Ale mírnější sklon jsem se odhodlala zkusit sjet. Jenže čárou přes rozpočet byly šikmé příčné kovové žlaby na odvod vody. Přejela jsem ho sice kolmo, ale natolik jsem si přibrzdila, že jsem se gravitací převrátila a odporoučela se z kola na zem a navíc přímo na Anežku, která zrovna na cestě postávala. Takže i když mě nic nebylo, Anežka spustila povyk, (protože se praštila o svoje kolo do kolene) a trvalo dost dlouho, než jsme ji přesvědčili, aby pokračovala dolů. Já projistotu kolo zase nejprve vedla a až za zatáčkou opravdu v mírném svahu jsem nasedla. Pak už byla asfaltka. Průjezd St. Wolfgangem byl rychlý. Cestu jsme si opět zkrátili po pěší stezce přímo podél jezera, kde jsme kolo jen vedli.

0422015-08-25 14.02.05lr

Po opětovném najetí na cyklostezku jsme už šlapali o sto šest a nic nás nezdrželo. Po ujetí 30 km jsme v půl sedmý dorazili do kempu. Rychle jsem dala vařit brambory a letěla jsem do sprchy, která je tady v ceně, abych stihla opéct sekanou a měla brzo večeři pro všechny naše hladovce.

26.8.2015 - Včerejší den mě dost zmohl a protože jsem již na Schafbergu byla (s Vrstevnicí), neměla jsem nejmenší důvod si ho dávat ještě jednou. Mafiho Lucka mi půjčila vozík za kolo, Cyril mi ho připevnil ke kolu, takže až nás omrzí hřiště v kempu, pojedu s Berinkou do St. Gildenu na velké hřiště a na zmrzlinu.

071IMG_c3652lr070IMG_c3648lr

Ostatní absolvovali výstup na Schafberg 1785 m.n.m. Dorazili až za tmy.

055IMG_lIMG_3586lr072IMG_z3764lr

068IMG_z3717lr057IMG_z3423lr

075IMG_z3824lr062IMG_z3532lr

27.8.2015 - Odpočinkový den. Koupali jsme se v jezeře. Pádlovali na různých plavidlech.

120P829c0439lr089IMG_lIMG_3688lr

Jonáš měl s sebou rybářské vybavení, takže tím zabavil i ostatní děti. Odpoledne jsme si zajeli do St.Gildenu na zmrzlinu a na hřiště. Já jsem si opět pochvalovala, jak se mi pěkně sedí na kole v nové cyklo sukni, kterou mi koupil Cyril těsně před odjezdem. Lucka se vytratila na několik hodin s Cyrilovým mořským kajakem.

28.8.2015 - Předposlední den jsme věnovali celodennímu výstupu na Sparber 1502 m.n.m. Ráno jsme museli pomocí Lucčiného auta a naší startovací baterie, kterou Cyril již dvě noci nabíjel v prádelně, nastartovat naše auto, protože mu lednička vybila baterku v autě. Opět se nám totiž nepodařilo se připojit na elektriku, kvůli jiné redukci. Když jsme konečně nastarovali, vyjeli jsme na stejné parkoviště jako před čtyřmi dny. První část cesty na vrchol totiž vede sestupovou cvičnou ferrátou. Pak se šlo hodně dlouho lesem. Občas byl svah prudký víc než 45°.

093IMG_c3694lr092IMG_lIMG_3713lr

Cestou jsem brblala, že jsem si představovala, že té farráty bude víc. Stoupali jsme tři hodiny, než jsme se dostali na hřebínek pod poslední ferrátou na vrchol. Než jsem se doplazila já s Anežkou, Lucka již prozkoumala, že na začátku chybí fixní lano, dál je několik žebříků a fixních lan a závěr je jedničkové lezení. Cesta na vrchol nám zabrala ještě půl hodiny. Ve vzdušných místech Cyril Anežce pomáhal, jinak to bylo v pohodě. Berinka většinu cesty spala Cyrilovi na zádech v krosničce.

103IMG_c3765lr097IMG_lIMG_3763lr

Vrcholu Sparberu jsme si moc neužili, i když výhledy byly fantastické. Nahoře se totiž rojily mravenci. Jejich hejna jsou vidět i na fotkách.

102IMG_c3746lr101IMG_c3743lr

Ve tři hodiny odpoledne jsme slavnostně provedli zápis do vrcholové knížky a pustili se do sestupu. Na fotkách teprve vidím tu úžasnou hloubku. Za půl hodiny jsme už byli zase v sedýlku a dávali si zaslouženou odměnu - gumové bonbony. Za necelé dvě hodiny jsme už byli dole u ohrad se zvěří. Mají tam jeleny, daňky, kozy i černá prasata.

036b107P828c0314lr

29.8.2015 - Poslední den opět věnujeme koupání a pádlování. Cyril si objel na mořském kajaku jezero. Našel i další lezeckou oblast, kde se na skálu nastupuje přímo z lodě z jezera.

114P829c0373lr108IMG_z3953lr

087IMG_lIMG_3669lr117IMG_z4028lr

Já jsem si odpoledne půjčila Lucky kajak a učila se pod Cyrilovým vedením různé druhy záběrů, jako zpětný a závěs či zajetí do vracáku. Jonáš s dětmi opět chytal ryby.

30.8.2015 - Odjíždíme. Dopoledne jsme balili. Děti měly slíbené hřiště za Stroblem, tak jsme potom přejeli tam, kde jsme se v nedaleké pláži i naposledy vykoupali. Kryštof si tam rozřízl o ostrý kámen palec u nohy, tak ho musela Lucka do auta nést. Do Prahy jsme dojeli po jídle ve Včelné až v osm večer. Ještě jsme s Luckou vyložili kajaky v loděnici, a pak už jsme mohli jet domů.