Na víkend nebyla moc dobrá předpověď počasí, pršet mělo v pátek, trochu v sobotu a dost v neděli. I přes to jsme vyrazili na víkend na Klínové boudy na chatu Kantorku. Šli jsma už v pátek večer pěšky ze Strážného, vlhkost vzduchu byla 93%, ale mrhlit začalo až po deváté. To nám k chatě zbýval jen jeden km, stejně jsme byli mokří zevnitř, takže nějaká ta lehká kapka zvenku nám už nevadila. Cyril měl na zádech svůj 75l Deuter plný vybavení pro čtyři lidi a já nesla Berinku v krosničce. Sice jsem nesla jen cca 13 kg, ale po 3/4 roce nesportování jsem toho měla dost. Anežka nám pomohla aspoň tím, že nesla na zádech svůj spacák a oblečení, a tedy jsme to měli aspoň o pět kilo lehčí. Na chatě jsme se scházeli s ostatními zúčastněnými postupně. Jako poslední dorazila před půlnoci Klára s dětmi, která měla cestou problém s autem a dojela náhradním Ferrari (nebo Favoritem, to je jedno).

V sobotu ráno jsme vyrazili na výlet směr Luční bouda.

01IMG_4770lr03IMG_4776lr

Na Výrovce jsem se se spící Berinkou připojila k Marušce s Tomášem a Vojtíškem, aspoň bude mít Berinka rovnoceného parťáka a já se neuštvu s ostatními, kteří měli namířeno přes Luční boudu do Polska. Počasí bylo idelání, žádný déšť nepřišel. Berinka doťapala od Výrovky až ke kapličce nad Luční boudou, což byl vzhledem k její velikosti dost dobrý výkon. Na Luční boudě jsme si dali malé občerstvení a šli zpátky. Maruška s Tomášem to vzali ještě po pivní stezce na Friesovy boudy a po modré zpět na Kantorku. Já šla zpátky na Kontorku. Berinka konečně přišla na chuť borůvkám, takže nám to taky trvalo docela dlouho.

08IMG_1671lr10IMG_1693lr

Zbylí "běžci" si užili dokonce i lezení na velké skále v Polsku.

21IMG_4929lr16IMG_4854lr

Cyrilova zpráva z Polska: "Když jsme pomalíky zanechali na Výrovce, začali jsme rychle stoupat na Luční boudu. Cestou nás zdržovaly borůvky, jejichž sběr je zakázaný, ale naštěstí se v borůvčí neskrýval ochranář. V kosodřevině se však skrývaly děti při velmi obíibené hře Na draka. To se hraje tak, že zakřičím "Pozor drak" a začnu počítat od nějakého čísla dolu a místo nuly řeknu "Koukám", a pak vyjmenovavám děti, které se nestihly schovat. No a ty které nevidím, dostanou odměnu. Někdy dostávají razítko na ruku, jindy bonbón. Tetnokrát jsem s sebou nic příhodného neměl, tak jsem dával čárku propiskou na tvář. No a když se někdo zeptal, co bude za ty čárky, tak jsem mu jednu umazal. Krtek se schovával celkem dobře, ale stejně byl na nule, neboť se pokaždé zajímal o význam čárek. Po brzkém obědě na Luční boudě nás čekalo rozhoduntí, zda jít dál nahoru nebo dolů. Vetšina turistů jde nahoru na Sněžku, my jsme však vyrazili dolů do Polska k jezerům. Cestou nahoru jsme narazili na super žulové? skály charakterem trochu připomínající pískovcové. Úžasná prolejzačka pro děti."

Na Kantorku dorazili až ve čtvrt na osm večer.

17IMG_4876lr24IMG_4964lr28IMG_5035lr

V neděli dopoledne jsme museli uklidit chalupu. Potom jsem si ještě stihla udělat s Anežkou kolečko přes Dvorskou na Rozcestí a zpátky kolem Klínovky, kde jsem pohovořila s jejím majitelem. A bohužel mi jen potvrdil, že zatím Bouda Klínovka pro veřejnost otevřená nebude. Cyril byl zatím na chatě s Berinkou, protože dnešní program nebyl pro něj dostatečně akční. Ale nám se to líbilo. Na Dvorskou jsme šli ještě s Mafim, Klárou a dětmi. Dál jsem šla sama s Anežkou a moc jsem si to užila a vzpomínala, jak jsem tu chodila před čtrnácti lety ještě za svobodna s kamarády.

31IMG_1726lr34IMG_1709lr

V půl třetí jsme si nahodili batohy na záda a vyrazili s Luckou a jejími dětmi dolů k autu. Bála jsem se, co bude říkat sestupu natěžko moje koleno. Koleno dobrý, ale jak nejsem zvyklá mít hůlky, tak mě po dvou hodinách dole chytala křeč do ramen a cítím to ještě teď po necelém měsíci. Jinak děti cestou sbíraly borůvky, kterých tam bylo dost. Škoda, že Cyril nefotil, je to moc pěkná cesta. Dokonce i za tmy, kdy jsme víc vnímali šustění Klínového potoka a ve svitu čelovky se nám objevovaly fialové trsy vřesu.

35IMG_0752lr