V srpnu jsme byli v Dolomitech. Na tuto akci jsme si zkusmo půjčili dodávku. Nejprve jsme měli třídenní zastávku se spolužáky na Lipně a pak jsme pokračovali s Luckou dál na jih. Lucka naplánovala čtyřdenní přechod se spaním na chatách navíc s dvěma souběžnýma trasama, jednou lehkou a krátkou pro Berinku a druhou pro ostatní. Nakonec se v lehké cestě občas objevila k radosti Berinky i neznačená ferráta, všechny hravě zvládla.

590 230

16.8. Lanovkou z Madony jsme vyjeli do sedla Passo del Groste 2442 m.n.m. Cyril s Berinkou šli přímo a já s Anežkou, Luckou s klukama jsme šli B ferratou Alfredo Benini. Anežce se cesta moc nelíbila, často tam byla exponovaná nejištěná místa. Po ledovci jsme nakonec nemuseli, dal se obejít při straně. Málem jsme nestihli večeři.

17.8. Z chaty Rif. Tuckett e Sella 2272 m.n.m. odcházíme v osm hodin ráno. Já s Anežkou i Berinkou jdeme po cestě 328 a potom 318. K chatě Rif. Alberto Brentei 2182 m.n.m. jsme došly už v poledne. Na pokoj jsme čekaly až tří hodin. Cestou jsme měly i krátký zajištěný úsek. Berinka si nadšeně oblékla sedák a cvakala karabiny do lana. Cyril s Luckou a klukama šli B-C ferratou Bocchette. Cyril si ještě dal C žebříky.

18.8. Ráno šla Anežka prozměnu s Cyrilem s Luckou a klukama B/C ferratami 323 a 305 Bochcete Centrale. Já s Berinkou jsme nejprve sledovaly opakované přistávání a vzlétání vrtulníku u chaty a potom jsme vyrazily do sedla po cestě 318 A. Před námi se vracela jedna dvojice, která nechtěla jít zajištěný úsek, který nebyl označený v mapě. Já vybavení na pro nás měla, takže Berinka měla ferratové vybavení a na nejištěných úsecích jsem jí měla na laně. Také jsme přecházely kus dost strmého ledovce. Každá jsme měly v ruce hůlku. Nejvyšší bod celé akce - sedlo Bocca di Brenta 2552 m.n.m. jsme přešly v 12:30. Na chatě Rif. Pedrotti 2491 m.n.m. jsme pak byly za chvilku. Na pokoj nás pustili hned. Berinka dokonce usnula. Ostatní dorazili před pátou. Než zašlo sluníčko, vyhřívali jsme se na skalní plošině u chaty.

19.8. Cyril si dal ferratami a přes ledovec cestu zpět k autu a my ostatní jsme rovnou scházeli 1670 m k jezeru Lago di Molveno. Děti to shopkaly rychle, já s Luckou za pomocí hůlek trochu pomaleji. Koupání bylo úžasné, voda byla příjemně studená, ale nezdrželi jsme se tam a nakonec jsme skončili na dětském hřišti, protože jídlo tady vaří až od půl sedmé a to jsme chtěli být už na cestě domů. Cyril přijel dost pozdě díky nějaké objížďce. Cestou jsme zastavili v malém městečku na pizzu. A na.noc jsme zastavili cestou v Rakousku. 

20.8. Odpoledne jsme dojeli k Lucce, kde jsme debordelizovali dodávku a ještě jsme jí i stihli včas vrátit do půjčovny.

Moc se nám to líbilo. Děti hodnotily chaty, kde jsme spali:

Rif. Tuckett - největší výběr jídla, pokoj dobře zařízený, ale palandy namačkané na sebe

Rif. Brentei - nejhorší noclenárna, dobré jídlo

Rif. Pedrotti - nejhezčí umístění chaty, pokoj pěkný jen pro nás, jídlo ušlo, ale malý výběr

Počasí bylo víc podmračené, rozhodně žádné azúro jako minule u Cortiny.

Dodávka se osvěčila. V devítimístném autě spalo skoro každou noc 5 lidí. Jen Cyril a Lucka byli venku. Krásně jsme se vešli a mohli jsme se střídat v řízení. Já akorát nedostala pořádně na pedál, tak jsem řídila jen asi dvě hodiny.

Naše galerie fotek je na googlu zde.

Lucky popis akce je dole v odkaze.