Jako každý rok, tak i letos jsme vyrazili s lidma z Mathanu na vodu s dětmi. Letos však výjímečně v podzimním termínu, což mělo výhody i nevýhodu -  byla trochu zima, ale zase vodákuprázdno, takže jsme mohli jet Vltavu, která je v obvyklém termínu nepoužitelná kvůli přesycenosti vodáky. Ostatní vyráželi už v pátek z Vyššáku, ale já s Ážou jsme dorazili až večer do Rožmberka. Celý den pršelo, takže jsem v kempu našel plápolající oheň obložený sušícími se vodáky a sušícími se svršky.

0001_P92100040001_P9220058

V sobotu ráno vyjíždíme, trochu poprchává a já jsem rád, že jsem si vzal sucháč a jsem hezky v suchu. Áža si přála jez ve Větřní obejít po souši, což ji zachovalo v suchou. Jez ve Spolí byl kousíček před kempem, tak jsem ji přesvědčil, aby jela taky. Líbilo se jí to, dokud se přes ní nepřevalila vlna, což ji dostalo do stavu mokrého, což se ji nelíbilo. Převlečení do suchého však bylo blízko. Večer si děláme ohýnek, no spíš čouďásek, neboť si kupujeme jen jednu dávku dřeva, což je málo - za 70 korun, což je moc.

0007_P92100250010_P9210039

V neděli ráno nás probudilo sluníčko bylo celkem teplo. My řidiči, dojíždíme pro auta do Vyššáku a svážíme je do Zlaté koruny. Ostatní měli celé dopoledne volné a Áža se naučila hrát hru na ponorky. To se musí vzít list, dát ho na vodu, aby plaval - lodička a pak zatížit kamínkem, aby se potopil - ponorka. Po poledni vyrážíme po vodě dolů. První jez je hodně příkrý a špička vjede pod vodu, Áža udělala dobře, že ho suchá přešla po břehu. Druhý jez - Lyru také obešla. Třetí jez - Mrázkův mlýn byla obyčejná retardérka, Ážu jsem přesvědčil, aby jela se mnou, krásně pádlovala, ale dole to na ní trochu cáklo a byla vlhká a nešťastná. Poslední jez - Jelení lávka byla v rekonstrukci a šlajsnou teklo málo vody, nikde ani vlnka, která by cákala. Áža se však bála, že odněkud přiběhne mokrá vlna a musel jsem ji dlouho přesvědčovat, že tady mokré vlny nejsou a že žádná přiběhnout nemůže. Po dlouhém přesvědčováni jela a když jsme byli dole, tak se zepředu ozvalo: "Já chci ještě jednou". No to zase bylo přesvědčování, že to podruhé už jet nejde, že tu loď nahoru tahat nebudem.

Dále jsme už jen dopádlovali k mostu před Zlatou korunou a odfrčeli autem domů. No prostě super akce a už se těšíme na příští rok.