Už se moc těšíme na jaro a protože už dost sněhu roztálo, rozhodly jsme se s Anežkou vyvětrat po zimě její šlapací kolo. Našla jsem si na mapě cyklostezku přes Průhonice. Dojely jsme k ní autem (stejně bylo nutné ho také trochu po zimně projet) a pak jsme už pokračovaly s kolem. Anežka nezapomněla, jak se jezdí na kole a tak dokud byla stezka asfaltová, jela bez problémů sama. Jen jí ještě pomáhám s nasedáním. Pak ale asfalt skončil a pokračovala jen zasněžená nebo blátivá už rozježděná polňačka a to až ke kapličce. Anežka to zvládla bravurně. Od kapličky až k Michalovému novému obydlí to už bylo po asfaltce. Akorát začíno trochu pršet. Michal ale doma nebyl, což jsme věděly, takže jsme pokračovaly novými silnicemi, které ještě ani nebyly na mapě až do místa, kde skončily. Tady se zase ukázaly naše tvrdé povahy. Žádné pole nás přece nerozhází. A tak jsme překonaly těch 100 metrů polem. Na cestě jsme seškrábaly z bot obrovské nánosy bahna a s radostí jsme se vracely k autu. Byl to fajn výlet, už se těšíme na další.

Sněžné kolování s Ážou u Zdiměřic